Období: únor 2016

Cesta na Ko Pha Ngan byla plna adrenalinu. Morsky vlk (tj. kocabka, kterou jsme se plavily) vydala za veskere atrakce Matejske, i kdyz z pocatku to vypadalo, ze nikam nepojedeme, neb se mechanici vrtali v motoru. Vlny malou lodkou hazely ze strany na stranu a vsude cakala voda. Spolucestujici postupne zacali v batozich hledat blici pytliky, chudaci deti si je pro nedostatek musely stridat. Nedostatek pytliku se zacal projevovat i v nasich radach, nastesti jsme prozretelne pred jizdou zakoupily banany, tudiz i pytlik. A jak se hodil. S radosti jsme vylezaly na pevninu. Do cile jsme se musely dopravit taxikem a s hruzou jsme zjistily, ze ceny jsou vyssi jak na Ko Samui a taxiku je mene. V pristavu jsme zakoupily listky na cestu zpet do Bangkoku a byly jsme prijemne prekvapeny vysi ceny. Odpoledne jsme se konecne dostaly na pozadovanou plaz Hat Yao, u ktere jsme sehnaly ubytovani v male chatce s vetrakem a moskitierou, coz je pro mamku novinka, lehce se do ni zamotala a zas se uspesne vymotala. číst dál

Na pondeli jsme si od thajske cestovky zajistily vylet do narodniho parku. Rano jsme na recepci netrpelive vyckavaly Thajce, ktery nas mel vyzvednout. K nasemu udivu prijel vcas a po kratke ceste minibusem jsme dorazily do pristaviste k nasi velkolepe lodi. Na palube jiz byli nalodeni Cinane a ti nam sezrali snidani. Po hodinove plavbe jsme konecne zakotvili pobliz ostrova, na kterem se nachazi hlavni turisticka atrakce narodniho parku - Smaragdove jezero. Na pevninu jsme se museli dostat pomoci malych drevenych lodi, na ktere nas postupne nasackovali. Cekal nas vystup po prikrych, vysokych... číst dál

Rano jsme vyrazily na lov tuktuku. Po prvnim testovacim pokusu jsme si stanovily cenu, jakou zaplatime do Mae Nam. Bez naseho pricineni u nas zastavila thajska rodinka, slovo dalo slovo a my se tisnily na zadnim sedadle a tesily se na plaze Mae Nam. Zavezli nas na misto, ktere jsme si vybraly, bylo dobre opustene. Nechaly jsme mamku na nadherne plazi s klidnym morem hlidat batohy a vyrazily jsme hledat ubytko. Z prvotniho optimismu jsme postupne propadaly v beznadej, ale po 5ti hodinovem maratonu jsme nasly supr bungalov u plaze. Kdyz jsme se vratily, misto mamky jsme nasly raka. Jelikoz samy jsme mely klepitka (spalene ruce), prozretelne jsme koupily bily jogurt. Vsechny tri jsme se naplacaly jogurtem a doufaly, ze po zaschnuti slane more jogurt smyje - smylo. Cestu do bungalovu jsme si chtely zkratit stopem tuktuku, ale zadny nejel. Vsichni mistni taxikari meli hromadny uzeh, protoze za 2km chteli 200 batu. Nakonec nas sam ulovil mlady Thajec, vracejici se z prace, a tak si dobre privydelal na pivo číst dál

Rano jsme se rozhodly, ze se zajedeme podivat na doporucene turisticke krasy. Po neuspesnem dohadovani s ridicem tuktuku jsme dojely za plnou palbu az pred vodopady. Prvni co upoutalo nasi pozornost, byli indicti sloni. Nadseni opadlo, kdyz jsme zjistily, ze jsou upoutani retezem za nohu k palme. V jednom vybehu byla slonice s mladetem, ktere nastesti pobihalo volne. Prislo k nam a my jsme si ho podrbaly. Sloni miminko je roztomile a sloni obecne nam po cuchu pripomneli prasatka. Vydaly jsme k vodopadu. Po peti krocich jsme staly pred lagunou, do niz padal 18m vysoky vodopad. Pesky jsme se vydaly za mnichem - 25 let susenym. Po celou dobu jsme neverily, ze bude na co koukat, ale bylo. Bylo to vazne punkovy, ohromil nas smysl Thajcu pro detail. číst dál

V Chaweng nas uvitala nejdelsi plaz na ostrove. Na prvni pohled se zdalo, ze tu nekolik dnu zustaneme, ovsem kdyz nas semlela treti vlna, ktera prisla, rozhodly jsme se dalsi den pokracovat v hledani plaze pro tulenění. Provedly jsme par zoufalych pokusu zaplavat si v mori, ale nikdy jsme se nedostaly pres prvni barieru vln a pri boji o holy zivot jsme v hloubi duse doufaly, ze budeme morem vyvrzeny. Mamka zacala chapat turisty, kteri se placaji u hotelovych bazenu behem sveho pobytu u more. Jelikoz cela plaz je lemovana hotelovymi rezorty s bazeny, tak nebyla o ne nouze a jeden jsme vyuzily. Behem dne jsme si odskocily do mesta na obed a opet to bylo vyborne. Jeste jsme se jednou vratily na plaz doufajic, ze se more uklidnilo a budeme se moc cachtat, ale blizsi pohled nas vyvedl z omylu. Kdyz uz i plavcici v holinkach zacali vypiskavat lidi, pochopily jsme, ze pro dnesek je koupani ukonceno. Vecer jsme zasly do mistni trznice, kde jsme poprve ochutnaly thajske curry. Bylo palive, ale to jsme jeste netusily, jak thajska kuchyne umi palit. číst dál

Rano jsme se probudily, slunce opet nikde. Vyrazily jsme na bus, cestou jsme zavitaly na mistni trziste, ktere pekelne smrdelo, ale obsahovalo vsechno - od ruzne zeleniny a ovoce az po maso a ryby. Neodolaly jsme a zakoupily male banany a cekalo nas prekvapeni... pecky! Jeste se nam nestalo, ze bychom jedly banan tak opatrne. Cestou k ferry jsme si prohledly vnitrozemi Thajska, prevladaji zde ruzne druhy palem. Dalsi cast cesty byla po mori, trochu jsme se toho obavaly a na ferry nastupovaly s pripravenym Kinedrylem. Nebyl potreba, more bylo klidne. Vyhledy zamzene a nic nenasvedcovalo tomu, ze by se to pro dnesek zmenilo. číst dál

Na letisti v Cechach drogovi psi Macu propustili, pani si dukladne prohmatala veskere proporce mamky, jedina Ka a prosla bez povsimnuti a usedly jsme do letadla do Moskvy. Po lehkem zpozdeni letadla jsme prosvistely moskevske letiste a chytly jsme jumba do Bangkoku. Po 8,5 hodinovem letu prerusovanem jidelnimi vlozkami jsme rano v 8 hodin mistniho casu pristaly v Bangkoku. Ocekavana tepelna facka neprobehla, privitalo nas 17stupnu a po slunci ani pamatky. Prekvapil nas bezproblemovy presun mezi letisti. Autobus byl v cene letenky a dodrzoval doporucenou rychlost 80km/hod. Bangkok vypadal po... číst dál

Tentokráte se Minicestovatelky jedou flákat za sluncem. A přibraly dalšího člena, mamku. Čekají nás písečné pláže ostrova Ko Samui, Ko Pha Ngan a Ko Tao. Pravda, pro Minicestovatelky to není úplně typická cesta, plážím se na svých cestách moc nevěnujeme. Ale i tak jistě nebude nouze o dobrodružství :-) číst dál