Opet zdravime z Vietnamu, zatim jsme na wifi, tak prispivame casto, tak si to uzivejte. Dnesek byl den D. Rano jsme vstaly, opet upocene jako mysi, protoze jsme vyhlasily boj proti kllimatizaci, ktery jsme ovsem prohraly, dnes ji zapiname... Rozhodly jsme se, ze rozsirime mistni motorkarsky gang. Vyrazily jsme na lov male motorky, predstava o cene byla jasna, ovsem oni opet meli jiny nazor, nakonec jsme se shodli a cervenou Yamahu jsme si pronajaly, samozrejme v automatu. Prvni rozjezd byl myskujici, ovsem po dalsim metru jsme srovnaly smer a uz se jelo. Jako zkusene fiatarky jsme rychle nabyly kontrolu nad strojem a spolu s davem se úpesne propletly az k cili, My Son, cca 50km od mesta. Cesta krasna, Vietnamci jsou dobri motorkari, nemame s nimi problem.
V My Son jsme zjítily, ze jsme za cestu tak trochu zkrevetely, tudiz netahneme panthenol zbytecne. I pres tento mirny nedostatek My Son na sve krase nijak neutrpel. Je to komplex ne moc zachovalych camskych chramu, jelikoz je v dobe valky Americane vybombardovali. Samozrejme i zub casu a mistni klima tomu prispely sve. Prochazet se i mezi zbytky tak uzasneho dila a predstavovat si, jake to byvalo, je proste bomba.
Vecer jsme se vratily do mesta ocekavajic pompezni oslavy... v ulicich zivo bylo, to ano, ale dost podobne jako vcera. Byly jsme ucastny jednomu dracimu tanci, to, co ti kluci dokazou je parada, vyzvedavaji se do vzduchu (jakpak by ne, kdyz jsou prusvitni jako ryzovy papir), bubnuji a cele predstaveni ma stavu. Jen jsme myslely, ze toho budou plne ulice... Nakonec jsme ale skoncily v mistni nalevne a davaly si pivo za 5Kc. Od vcera byla Maca rozhodnuta okusit jẹjich zmrzlinu, co prodavaji na ulici. Zjítila, ze cena místnim je 5Kc a cizinci maji obvyklou (ve výsledku v tomto pripade i nizkou) prirazku, a to 10Kc. Umalula si, ze kdyz na ne mluvime vietnamsky, musi byt cena stejna... po ctyrech neuspesnych pokusech jednoho zmrzlinare zlomila... a ten výledek... dalsi zmrzlina jiz nebude, ani za vietnamskou cenu:0)
Pac a pa
Minicestovatelky