Havanu jsme si uzily dostatecne, auta jsou nadherna, ale dan za jejich krasu je citit vsude. Je na case se pohnout do jinych mist, proto jsme si zakoupily listek do Vinales. Mista, kde se da dychat, jezdi se na konskych povozech a kolech. Na Kube jezdi specialni busy jen pro turisty. Cesta vychlazenym busem se dala v klidu prezit, kochaly jsme se vyhledy do okoli. Kuba je nadherne zelena, sem tam vykukujici palma, v dali se rysuji hory a unudene se pasou kravy.
Vinales nas privitalo barvami a radou turistu. Klasicti nahaneci na ubytko nas ihned obklopili. S jednou pani jsme se daly do reci a sly se podivat... no, hruza, odchazime hledat na vlastni pest. Staci se poptat a mistni se hned zacali snazit sami. Skvele tu funguje socialni system mezi nimi a neni k tomu potreba IT technologie, proste parada☺ Prvne jsme prosly jednim ubytkem, ale tam nas nechteli, protoze my nechtely jejich snidane (coz je pro ne nezanedbatelny zdroj prijmu). Dalsi si nas do vyminku uz vzala. Pokoj velikostne ok, jen ta sprcha se zapinala skoro az u stropu... jsme na to trochu "mini", ale tesne zvladame.... Ve meste jsme si nasly paradni restauraci 4 kategorie, meli rucne psany jidelnicek o 3 jidlech a varili tam kubanska jidla. Skvele Pollo Frito s ryzi s cernymi fazolemi a bananovymi chipsy potesilo nejen nas, ale i mistni vyzable psiky. Po celou dobu pobytu jsme mely ctyrnohe kamarady.
Dalsi den bylo rozhodnuto jet na kolo. To, co mladik dovezl ke case (tzv. casa particular = ubytování, které poskytují místní), jsme mu odmitly. Sice to bylo z duvodu nepochopeni se, ale byly to rezave vraky. Ve meste jsme nasly lepsi kola a vyrazily jsme na vyhlidku. Cesta po asfaltce v poho, horsi melo prijit. Nase predstavy ovlivnene cyklostezkami v Cechach a skutecnost se rapidne lisily. Kolo jsme vedly z prudkeho svahu a nejvetsi prekvapeni nas teprve cekalo - louze s blatickem po cele siri cesty. U louze cekal konak, pry nas za prachy preveze, vcetne kol. Predstava, jak se skrabeme na kone s kolem pod kridlem nas donutila vyjit vstric s koly bahnu. Trochu jsme zapadly a chvilema z jilu tahaly sebe a chvilema kola a podezrivaly konaka, ze to peklo kazdy den zivi litry vody. Nakonec jsme vyvazly a cisteni bot a kol doprovazely peprnymi slovy. Ale krajina a zivot mistnich nas rychle vratily do pohody. Po ceste jsme potkavaly konaky a evidentne jako jedine turistky jsme si troufnuly na kole prozkoumat krajinu mezi poli. Odpolko se nam postupne zacalo kazit pocasi a ubyvaly nam sily. Nastesti jsme se chytly jakesi vypravy, kubansti jezdci stoji za nasledovani a nez se rozprselo, stacily jsme dojet k zastresenemu stanku a dat si vynikajici mistni mango dzus. Vecer jsme se pokusily v nasi ctvrte cenove objednat rybu, ale marne a skoncily jsme opet u kurete... dalsi po nas uz ani to kure nevideli, doslo...
Druhy den jsme venovaly pesimu vyletu, po kole jsme ani nemrkly, jeden den stacilo. Vydaly jsme se na tabakove farmy. Ocekavaly jsme plantaze tabaku, ale ten jaksi nikde nebyl, jelikoz jsme cestovaly na jejich jare. Na farme nas dobehl Kubanec, ze to tam vlastni a ze nam udelaji ukazku baleni tabaku a neco nam k nemu reknou. Ukazka byla prodejni, jak jinak, ale my se ke skvele koupi zarucene rucne balenych doutniku presvedcit nedaly a radsi jsme si koupily uzasnou pinacoladu z cerstveho ananasu - lahoda pro bohy, jelikoz v teto zemi se rumem opravdu nesetri :-) I na doutnik doslo, jeden jsme vyskemraly zdarma. Prochazka mezi poli nas prestala bavit a vydaly jsme se do indianske jeskyne - ano, byla velice kladne hodnocena v Lonely Planet, coz nas melo odradit. Cestu nam zkratil prekrasny Kubanec, co nas vysadil na svuj konsky povoz... bylo to uzasne svezeni, litovaly jsme, ze neumime spanelsky, ale i tak se snazily statecne konverzovat. Poté co jsme se s milým Kubáncem rozloučily, na zem nas samozrejme vratil podvodnik s banany... nekrestanska cena a jeste hnusne. V jeskyni jsme vetsinu casu stravily cekanim na lodicku, kterou se melo jeskyni projet. Kdyz jsme se asi po pul hodine dostaly k lodi, cekalo nas jeste utrpeni v podobe neskutecneho smradu z motorovych clunu, co vozily cely den turisty. Takze nejvetsi nadseni bylo, kdyz jsme z lode uvidely vychod z jeskyne...:-)
Okolí Vinales je nadherne, cervena puda v kontrastu se zeleni stromu a rostlin, z policek vystupujici homole (tzv. mogoty) a neskutečny klid. Zivot je tu obycejny, bez zasahu civilizace, vsude kone, policka jsou orana voly a priroda je fantasticka....Nadherny relax☺
A pokud tam pojedete, mrknete na kesky, nam tam zacal svou cestu keskobrouk (travelbug Berushka).