Počasí se umoudřilo, i když předpovědi slibovaly deště. Dorazily jsme úspěšně do Glacier oblasti - což jsou dva velké ledovce, které můžete volně navštívit - takže cestou k nim člověk potkává mnoho turistů. Bohužel až k ledu se dá dostat pouze za pomoci průvodců, kteří to mají dobře zaplacené. První ledový obr se jmenuje Franz Josef, jde se k němu krásným údolím, ale cesta je bez jakéhokoliv převýšení, člověk jen zakopává o kameny, protože se jde vyschlým korytem řeky. Povětšinu času byl bohužel ledovec v mracích a z okolních lesů se pářilo. Večer jsme se ubytovaly v odlehlé části u balíků slámy a hověly si. Najednou jsme uslyšely prapodivné zvuky, které jsme směrově identifikovaly. Pohled ve zpětném zrcátku odhalil prapodivného živočicha. První pokus identifikace - medvěd, byl zavhrnut, ale druhý pokus nosorožec byl úspěšně přijat. Šílené předstvou probodnutí Minimazla jsme rychle vycouvaly z nocoviště. Nakonec se z nosorožce, který tu nikdy nežil, vyklubal nadržený býk. Takže jsme zůstaly a během večera ještě přibyl spolunocležník (samožřejmě měl vlastní stan) - cyklista. Druhý den jsme navštívily druhé ledové monstrum, které jsme vyfotily od kus ležícího jezera...takže krajinkové foto taky máme. Tím naše návštěva u ledových gigantů byla ukončena. Cesta po jižním ostrově je nádherná. Neustále nevycházíme z údivu a vše se nám líbí, nestačímě ani fotit. Daly jsme si koupačku v jezeře Moeraki, kde voda byla bez jakéhokoliv zabarvení, krásně ledová a třpytila se. Kousek od jezera byly v mapě tučňáci, tak bylo rozhodnuto - projdeme buší, abychom je spatřily. Po hodině chůze jsme zjistily, že sice buš je úžasná, pláže přenádherné, ale tučňáci jsou dávno v čudu. Takže opět smolík na zvířátka. Moc jsme jich tu neviděly - jen na kůžičky na silnici. Teď razíme do Národního parku Mount Aspiring, kde chceme navštívit nejkrásnější město jižního ostrova - Queenstown a dát v místních Alpách nějaký trek. Ale o tom příště.
Minicestovatelky
2024 ©