Hlásím úspěšné doražení do Aucklandu. Cestování letadlem bylo v pohodě, přestupy též, vše krásně značeno. Trochu náročnější bylo devět hodin čekání přes noc na letišti v Dubaji, nakonec se mi podařilo díky procházkám po letišti neusnout a noc nějak přetrpět. O to lépe se mi pak spalo v letadle při letu mezi Dubají a Melbourne, 14 hodin uteklo rychlej inež bych si myslela :-) Do Aucklandu jsme doletěli ve 13:50, na nebi sluníčko, pár mráčků. Pohled na Nový Zéland z výšky je zážitek sám o sobě. Krásné hornaté pobřeží zarostlé zelení, písčité pláže dávají tušit, že na Novém Zélandu je na co koukat... A to jsem teprve viděla ne úplně zajímavou část Nového Zélandu - část Aucklandu. Přistání na Zélandu byl zážitek, který mě vrátil zpět do reality... pilot s námi na zemi udělal pár myšek...no nebyl to dobrý pocit. Můj žaludek to chvíli rozdejchával... Pak už následoval výstup z letadla, první pasová kontrola, šťastné shledání s batohem, který byl očuchán psem, zda nepřevážim něco zakázaného. Poté sken všech zavazadel a u výstupu z letiště bleskurychlé shledání s Mácou. Paráda, cesta po Novém Zélandu může začít... A začala, převlékla jsem se do letních šatů. Máme tu tak 27 stupňů a sluníčko :-) Vydaly jsme se na cestu na jih, zastavily jsme se v Hamiltonu v místních zahradách, bohužel měly část zahrad zavřenou, konal se v nich nějaký festival. Teď nás čeká ještě cesta níže na jih, někam směrem k Otorohanga... Tak zas někdy příště.... :-) Zdraví Minicestovatelky