Strávily jsme den ve vulkanické termání oblasti - Wai-o-tapu. Bohužel obloha nebyla modrá, barva šedi převládala, takže místní hlavní krasavec - Šampaňské jezírko, nevyniklo, jak by za sluníčka mohlo, ale i tak bylo krásné. Barvy od různých odstínů modré, zelené, žluté a oranžové se vzájemně skvěle doplňovaly. Kontrast to byl parádní, kochaly jsme se i přes množství páry, která z jezírka stoupala. Termální oblast má hodně horkých pramenů, ale i děr, ze kterých stoupají páry s různým chemickým složením a dle toho se okraje děr zbarvují. Takže byly vidět žluté díry od síry, černé či fialové od jiných prvků. Procházely jsme se s dalšími turisty po značených cestách, vystoupit mimo ni znamenalo se spálit či někam propadnout. Vzvláštní přírodní podívaná. Bohužel gejzíry, které tuhle společnost doplňují, byly zrovna pasivní, takže se neukázaly v plné kráse. Jen na jeden jsme se podívaly, dle Lonely Planet slavná - Lady Knox. Ale gejzír byl uměle vyvolaný tak, že správce do něj hodil mýdlo a došlo k chemické reakci. Velikost gejzíru je ovlivněna teplotou vody a ta moc horká nebyla, takže ze slibovaných 20m bylo max. 10m. Avšak co jsme obě vysoko ohodnotily bylo místní bublající bahno, kde teplota byla u 100C°. Bubliny bahna se nadýmaly až praskly se zvukovým efektem...
Konečně jsme si zkusily i místní horké prameny na vlastní kůži. Je tu systém přírodních koupališť, kde si člověk musí najít svůj proud, aby byl v teplíčku, protože v nich je teplota vody proměnlivá a taky tu mají volně přístupné, ale už trochu uměle vybudované, bazénky, kam se člověk naloží a jen relaxuje a kochá se příjemně teplou vodou a pohledem na hvězdy. Místní hvězdné nebe je úplně jiné. Fantastická podívaná. Hvězdy jsou hlavně v jednom pruhu, kde se nachází hvězdná mlhovina a dokresluje tu fantazii měsíc.
Město Taupo je turistická osada u velikánského jezera, ve výsledku i Rotorua je na tom podobně. Ale velikosti a krásná čistá voda jezer se s naším Mácháčem opravdu nedají strovnat. Ovšem teplotně jezera nejsou úplně optimální, tomu se říká opravdové osvěžení. Jenže tu na NZ vládne poměrně větrné počasí, takže se člověk osvěží už jen svléknutím do plavek.
V Rotaura je Maorská vesnice vystavěna na termálním podloží, takže u každého baráku je díra v zemi, ze které se kouří...tomu se říká vytápění domu. Ve vesnici jsou jezírka s horkou až vařící vodou, kterou využívají při koupelích ve vybudovaných venkovních lázních. Samozřejmě se Maoři skvěle přizpůsobili a ukazují tu pověstný tanec Haka, kterým zastrašovali nepřátelé. Bohužel počet tanečníků by dneska nezastrašil nikoho. Dnešní Maoři jsou národ líných, tlutstých, nepracujících a dávky pobírajících lidí. Mají dobře zařízené. Zatím jsme bohužel nepotkaly žádného, který by dodržoval jejich tradice živé...ale ještě pár dní na to máme, tak se necháme překvapit.
Minicestovatelky
2024 ©